Best Selling Books by Timothy Snyder

Direct na de Amerikaanse verkiezingen in november 2016 stelde historicus Timothy Snyder een lijst op van twintig aanbevelingen die van belang zijn als de democratie wordt bedreigd. Hij plaatste deze lijst op zijn Facebookpagina en het bericht ging direct viral. In Over tirannie werkt Snyder deze twintig lessen uit met concrete voorbeelden uit de geschiedenis. Hij waarschuwt ons dat wij niet wijzer zijn dan de Europeanen in de twintigste eeuw, die hun democratieën zagen zwichten voor fascisme, nazisme en communisme: bewegingen waarin één leider of één partij uitdrukking gaf aan de stem van het volk en beloofde de burgers te beschermen tegen bedreigingen van buitenaf. Ook in de huidige tijd lijkt het voortbestaan van de liberale democratie op het spel te staan. Niet eerder was de geschiedenis van de vorige eeuw zo actueel. Een voordeel is dat we kunnen leren van ervaringen uit het verleden om de opmars van tirannie te stuiten. TIMOTHY SNYDER is hoogleraar geschiedenis aan Yale University. Hij publiceerde de invloedrijke boeken Bloedlanden (2011) en Zwarte aarde (2015). In januari 2017 hield hij in Amsterdam de Nooit Meer Auschwitz-lezing.

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.

Det politiske klimaet i USA og Europa er i endring og i 2017 står vi overfor trusler som minner om totalitære tendenser som i ulike tapninger preget Europa i forrige århundre. Det er grunn til uro, bekrefter historikeren Timothy Snyder. Få kjenner det 20. århundres overskridelser bedre enn ham. Historien gjentar seg ikke, men den kan vise vei. Derfor har han skrevet en guide i 20 kapitler om hva vi skal passe på, og hva vi kan gjøre. I det tjuende århundre kollapset europeiske demokratier i fascisme, nazisme og kommunisme. Dette var bevegelser der lederne av de politiske partiene hevdet at de var gitt makten av folket og skulle være folkets stemme. De skulle beskytte folket mot trusler, gjerne av global art, de så bort fra fakta og lot halvsanne myter påvirke beslutninger. Europeisk historie viser oss at samfunn kan bryte sammen, demokratier kan falle, etikken kollapse og helt vanlige folk kan bli satt i uvirkelige situasjoner. Timothy Snyder presenterer 20 ting vi kan lære av det 20. århundre. Boken er basert på en liste han skrev etter presidentvalget i USA, som raskt ble spredt på sosiale medier. Dette er en viktig bok ikke bare for amerikanere, men for oss alle, nå som populistiske og autoritære tendenser er blitt tydeligere både i USA og i Europa. Snyder er professor i historie, og har spesialisert seg på Det tredje riket og Holocaust: «Dagens amerikanere er ikke smartere enn europeerne, deres demokratier ble overgitt til fascisme, nazisme og kommunisme i det 20. århundre. En av USAs fordeler er at de kanskje kan lære av andres erfaringer. Akkurat nå ville være et godt tidspunkt å gjøre det.»

Vedle jarní světové zdravotní krize inspirovala Timothyho Snydera k sepsání Nemocné Ameriky i osobní zkušenost s americkým zdravotnictvím.Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se historik v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života téměř od hranic smrti. Zážitek způsobilo fatální zanedbání péče. Autor však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém. V knize rozvíjí četné historické, etické, politické, právní a ekonomické argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu. Evropskému, respektive českému čtenáři bude znít líčení komercializovaného amerického zdravotnictví jako varování. Právě tomuto systému přičítá Snyder vinu nejen za snižující se věk dožití Američanů nebo za jejich závislost na opioidech, ale i za selhání v době pandemie.

Den kalde krigen tok slutt og det virket som om liberale demokratier hadde seiret og at det gikk mot en fredfull og globalisert verden, men erklærte vi seieren for tidlig? Det sies at fortiden er et annet land. Det kan også sies om fremtiden. Men hvilket land? For Europa og USA er svaret klart: Russland. Populisme og autoritære styresett har igjen funnet en grobunn i verden. Timothy Snyder viser oss hvordan Russland opererer i vesten for å ødelegge vestens styre og levesett ved å støtte høyrepopulister i Europa, invadere Ukraina og drive påvirkningskrig med Brexit og det amerikanske presidentvalget som omdreiningspunkter.

Potomek Habsburgów, od dzieciństwa przygotowywany do objęcia polskiego tronu. Z wyboru Ukrainiec, nazywany przez ukochany lud „Wasylem Wyszywanym”. Biseksualny playboy i hulaka, który nie oparł się urokowi nazizmu. Wreszcie aliancki agent, który ostatecznie umiera w stalinowskim więzieniu. Książka o niezwykłych losach Wilhelma von Habsburga (1895–1948) to historia niespełnionego człowieka i polityczny romans balansujący na krawędzi tragikomedii. Autor znakomicie uchwycił zmierzch epoki wielkich dynastii i odmalował obraz Europy zatracającej się w barbarzyństwie XX wieku. Timothy Snyder – wielokrotnie nagradzany historyk z Uniwersytetu w Yale – nie tylko przypomina światu zapomnianą postać Wilhelma von Habsburga, lecz także poszukuje w jego historii analogii do współczesnych problemów, w tym do roli Unii Europejskiej i wciąż żywego nacjonalizmu. Powyższy opis pochodzi od wydawcy.

不只美國人，全世界都在問：美國到底怎麼了？ 《暴政》作者提摩希．史奈德鬼門關前走一遭親身體驗 受金權、政治操弄的崩壞醫療與崩解中的人權 「就像世界上所有發生過的事一樣，我會有如此遭遇並不是因為運氣差，而是整個系統都出了問題。」 「我自身的不適是有意義的，它幫助我了解這個社會的病。」 ──提摩希•史奈德 醫院是救治人的地方，但為何病人卻覺得自己被送進一個等死的系統？ 美國高舉自由、人權、平等的大旗，卻連最根本的就醫人權都沒有？ ▋ 自死亡邊界發出的沉痛呼籲 2019年12月29日，知名歷史學者提摩希．史奈德進了美國一間醫院的急診室。在接下來一連串被輕忽、充滿錯誤、被新型冠狀肺炎攪擾的就醫過程中，他深刻體會到自己身處的這個國家雖然高舉民主、自由、人權大旗，更協助世界各地將醫療確立為一項人權，但實際上是一敗塗地。病癒後，他寫下結合自身生命經驗、對比過去在他國醫療系統的體驗、歷史教訓，對美國利潤至上、政治帶風向的醫療體系提出沉痛呼籲。 ▋ 鞏固金權、罔顧人權的醫療體系 醫療是基本人權，但美國卻以冷冰冰的數據、利潤、政治煽動為導向，罔顧人性，醫生不得不將病人的疼痛視為商業的一環、該優先獲得醫療救助的人無法取得優先權，政治人物則將醫療視作籌碼。史奈德指出，這一切正是新型冠狀肺炎疫情爆發時，美國無法根據醫療專業做出恰當反應的主因，因為沒人在乎真實的醫病關係，而總統可以在推特上罔顧真相公然撒謊，告訴大家這病「很快就好」。 ▋ 「在美國，我們關於自由的故事，在出生的時候就死了。」 醫療體系病入膏肓，反映出美國社會的系統性問題：在文明國家，公民的健康是基本人權，但金權箝制下，社會福利日漸緊縮，而無效的醫療體系、忽視真相的系統、充滿謊言的政治，則從出生開始就箝制了公民身體、心靈與追求富足人生的自由。 專文推薦 陳美霞（臺灣公共衛生協會常務理事） 吳易叡（香港大學醫學倫理及人文學部總監） 仁心推薦 全球的瘟疫共時於史學家史奈德個人的生命經驗。在新冠病毒席捲世界之前，他已經因肝臟感染在鬼門關前走了一遭。在管線之間、塑膠布帘之後，原本大手大腳以宏觀視角分析屠殺與戰爭的歷史學者，被扯入醫療系統的夾縫之間苟延殘喘。史奈德的語言不再冷靜、自持，而以一種血肉之軀的憤怒為動力，向美國社會發問：連個人健康都無法保障的我們，有何自由的可能？我們究竟對自己的媒體、醫院做了什麼，又對自己的民主文化有何誤用，淪落至此？ 這場大病，讓宏觀的歷史學者轉向身體髮膚的微觀照見。 這場瘟疫，讓國家社會真正的病症無所遁形。 ──許菁芳（作家） 即使躺在病榻上，作者仍不改過去的犀利批判與嚴謹分析，從自己在病房裡的遭遇探究美國醫療體系的種種問題，以及背後的資本主義體制如何使醫療商品化、帶來悲劇。雖然，臺灣有傲視全球的健保制度，透過稅制合理分配，讓人民能享相對完善與合理的照顧體系，但商品化與效益主義的價值仍然不斷招喚，不但使醫療人員陷入過勞的苦境，也威脅著全體人民。 ──管中祥（中正大學傳播系教授） 認識美國醫療系統的問題，感激為臺灣高品質公衛與健保體系付出的每一個人。──蔡依橙（醫師、陪你看國際新聞 創辦人） 呂建德（中正大學社會福利系教授） 陳方隅（菜市場政治學共同編輯／美國臺灣觀測站共同編輯） 楊斯棓（醫師／《人生路引》作者） 葉浩（政治大學政治系副教授） 管中祥（中正大學傳播系教授／臺灣公民行動影音紀錄協會理事長） 劉紹華（中央研院民族所研究員） 顏擇雅（出版人／作家）

Mezi dvěma říšemi, Hitlerovou a Stalinovou, se nacházejí krvavé země. Necelá dvě desetiletí stačila, aby zde v důsledku politiky dvou vůdců zahynulo čtrnáct milionů lidí. Povědomí o událostech třicátých a čtyřicátých let na území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států sice sílí, stále jsou to však jednotlivé události: ukrajinský hladomor po stalinské kolektivizaci, Katyň nebo tzv. konečné řešení židovské otázky. Širokoúhlý záběr Timothyho Snydera je v dějinách daného území novinkou. Sled katastrof, které se tudy prohnaly, nelze vysvětlit na základě jednotlivostí ani dějin jednotlivých národů, nýbrž jedině ze zvláštního postavení těchto zemí v Evropě, z jeho historických příčin, z motivů dvou totalitních ideologií, ze záměrů a metod dvou diktátorů a jejich vzájemných souvislostí. Krvavé země jsou tak první syntetickou monografií, která postihuje v celku souhru těchto nešťastných okolností, jejímž důsledkem byla největší demografická a humanitární katastrofa, jakou kdy člověk v lidských dějinách způsobil. Tento jedinečný titul vyšel ve spolupráci nakladatelství PASEKA a PROSTOR.

已故歷史學家東尼‧賈德：史奈德是我一九八九年之後一直期待的那類人的典範：研究東歐的一代美國學人。…… 史奈德的敘事功力，令人想起同樣任教於耶魯大學歷史系的中國史學家史景遷（Jonathan Spence）教授。 這是歷史的幽靈徘徊不去的亂世 大濫殺、強制滅絕、滅種、滅族再度上演？！當今世界現況已和希特勒所處的世界愈來越像！ 地球人口爆炸、乾淨水源短缺、糧食危機，外加全球氣候變異、天災人禍頻傳…… 一直以來我們誤會大屠殺的真正成因：生態恐慌和國家毀滅！ 原來，人人都可能是滅絕的幫凶！！ ★全球東歐史研究領域最著名的重量級歷史學專家 ★耶魯大學開授東歐史課程，選修人數動輒逾兩百人的知名教授 ★《紐約時報》年度暢銷書＆編輯選書 New York Times Bestseller & Editors’ Choice ★《華盛頓郵報》、《經濟學人》、《出版者週刊》 2015年度好書 ★入圍英國最著名非小說圖書獎「塞謬爾‧約翰遜」獎（Samuel Johnson Prize）決選 ★亞馬遜網站（Amazon）歷史圖書類長年高踞 Top 20 的暢銷歷史作家 ★普立茲獎得主安妮‧艾普鮑姆（Anne Applebaum）、歷史學家伊恩‧克索（Ian Kershaw）、歷史學家黛博拉‧利普斯塔特（Deborah Lipstadt）、前美國國務卿亨利‧季辛吉（Henry Kissinger）、美國前國家安全顧問布里辛斯基（Zbigniew Brzezinski）推薦 「生存競爭」這個赤裸原始的課題又逐漸浮上檯面。 如果人失去了成為「人」的條件，非常有可能再度形成「清洗」世界的危機！ 人們長久以來對二戰大屠殺的刻板印象是，納粹德國透過精密的計畫，對領地進行全面控制，對外侵略的同時也對內屠殺。因此人們以為，形成大屠殺機制的關鍵因素是，一個高效能的國家威權，宣傳極端的種族偏見，運用極致冷酷的科學理性來進行種族清洗──在今天，這些因素似乎不太可能重現。 知名歷史學專家提摩希‧史奈德的《黑土：大屠殺為何發生？生態恐慌、國家毀滅的歷史警訊》，正是為了打破上述迷思，嘗試將當前國際時局發展如何與二戰發生關聯，提出新的見解，震撼國際史學界！在《黑土》如史詩般、講述種族滅絕和生存歷史一書中，提摩希‧史奈德替這一樁二十世紀最殘暴的行動提出了新的解釋，並揭示接下來的二十一世紀人類將面臨的挑戰。他根據來自東歐的最新研究資料，這一場浩劫倖存者所提供、早已被人遺忘的證詞，提出了猶太人大屠殺事件仍然離現今人類一點都不遠，不但比想像中更易於理解而感同身受，也更加令人不寒而慄。 大屠殺的概念始於希特勒幽暗但不難理解的腦海深處，認為消滅猶太人能恢復世界平衡，讓德國人取得迫切需要的資源。這種世界觀只有在德國摧毀其他國家的情況下才可能實現，所以希特勒的目標是在歐洲掀起一場殖民大戰。在無國界地區，幾乎所有猶太人都喪失性命。唯獨少數正義之士，在沒有組織機關援助下，幫助被迫害的猶太人。《黑土》一書中有部分最新研究是致力於理解這些非凡難得的個人行為。他們面臨種種難以超越的艱難，只能更加確認──當國家毀滅和生態恐慌招致危險，這些人的義行固然值得效法，但處於相似情況下的人類，往往很難會有如此做法。 史奈德認為忽視大屠殺的教訓，導致人類誤解了現代性，並危及未來。 二十一世紀初的現在已愈發近似二十世紀初，儘管人類不太願意承認，但此時此刻越來越像希特勒的世界。要拯救世界、拯救人類，我們必須正視大屠殺，並從歷史警訊中學習。 ※ 專文導讀推薦 ‧黃哲翰│udn《轉角國際》專欄作家 ‧戴達衛（David Demes）│udn《轉角國際》專欄作家、清大社會所博士生 ‧陳柏旭│耶魯大學東亞語文學系博士候選人 ※ 國內學者專家聯名推薦 ‧伍碧雯│國立臺北大學歷史學系副教授 ‧林育立│媒體撰稿人、旅德記者及譯者 ‧陳致宏│中研院歷史語言研究所博士後 ‧廖揆祥│東吳大學德國文化學系副教授 ‧蔡慶樺│駐法蘭克福辦事處祕書、專欄作家 ‧戴麗娟│中研院歷史語言研究所副研究員 ※ 國際媒體一致好評 ‧令人欽佩又殘酷的一針見血……非正統卻又挑釁的書寫。 ──《紐約客》 ‧《黑土》一書既迷人又精彩、勾人……令人不安的寫實。 ──《華爾街日報》 ‧深具啟發、有說服力……更息息相關。 ──《亞特蘭大日報》 ‧堅定直視大屠殺……大膽將過去與現代連結並毫不畏懼。 ──《紐約時報》 ‧史奈德的歷史巨作為當代提出至關重要的一課……證明身為知識分子和追求道德資源，如何更深層地去思考可怕的過去，從而去強化並建立一個以法治、權利和公民為基礎的未來。 ──《華盛頓日報》 ‧一次針對大屠殺且令人印象深刻的重新評斷，一門確信能致使讀者重新思考所思所知、所相信的課題……對於那些渴望了解大屠殺在歷史上神話性元素的人而言，《黑土》將是一場不安的閱讀體驗。 ──《經濟學人》 ‧史奈德既是一位偉大的歷史學家也是一位活潑的記者……如果我們更清楚了解納粹的恐怖，我們也就不易在這時代被往昔片面之辭給誤導。 ──《評論家》 ‧史奈德的書寫既優雅又清晰，他廣泛閱讀許多為人熟知的文獻，並在本書中將前作彙整成一部大屠殺的書寫，以陌生語彙重現熟悉議題的論述，挑戰專家與非專家的思維。 ──《以色列國土報》 ‧不論你已閱讀過多少歷史、傳記甚至回憶錄，本書將迫使你在看待大屠殺歷史中，看到全面性、具啟示性的一道光芒。 ──《猶太週報》 ※ 國際知名學者專家一致推薦 ‧各方面都異常出色！……儘管我已廣泛閱讀大屠殺相關書寫，每一章都還是學到新的東西。熟悉多種語言的史奈德挖掘了同時期常被忽略的東歐資料。 ──史蒂芬‧卡特 Stephen Carter（耶魯知名法學家），《彭博新聞社》 ‧在這本極具重要性的《黑土》中，史奈德迫使我們重新審視這些巨大的罪行，以熾熱的知識分子誠信書寫的最新力作，比前作《血色之地：希特勒與史達林之間的歐洲》更深入地去探討兩個政權如何交互影響。 ──安東尼‧比弗 Antony Beevor（知名軍事歷史學家），《星期日泰晤士報》 ‧在這本不俗又創新的書中，作者重新審視了大屠殺相關文獻淵源，將希特勒的「種族滅絕」牢牢置放於1930年代歐洲政治與外交之中，對於關心那段艱難歷史的人，這是一本必讀之書。 ──安妮‧艾普鮑姆 Anne Applebaum（長期觀察中東歐專欄作家、普立茲獎得主） ‧對大屠殺提出大膽、全新的理解方式，將希特勒的種族世界觀和國家毀滅及對於糧食、土地索求作連結，這見解將使人對現今世界深思卻也感到不安。《黑土》採用較近代的可怕、不人道的歷史，強調重新思索未來之迫切。 ──伊恩‧克索 Ian Kershaw（英國歷史學家） ‧部分歷史兼涉部分政治理論，這是一本令人獲益良多卻也極富挑戰性的重新解讀。 ──亨利‧季辛吉 Henry Kissinger （前美國國務卿） ‧對於了解大屠殺，這是一本挑釁、具挑戰性卻也極重要的讀物……作者迫使我們重新思考，我們原以為早就理解的教訓。 ──黛博拉‧利普斯塔特 Deborah Lipstadt （美國歷史學家） ‧不只有力地揭露大屠殺的恐懼，更有說服力地分析大屠殺至今仍有的威脅。 ──布里辛斯基 Zbigniew Brzezinski （美國前國家安全顧問）

Traducere de Adina Avramescu Un concept pretins științific – rasa. O viziune asupra lumii în care totul se reduce la o luptă „naturală“ pentru resurse. Denunțarea universalismului umanist drept instrument de pervertire și subminare a acestei așa-zise ordini firești. Aceste câteva idei au dezlănțuit o campanie de ucidere în masă fără precedent și un război cu peste 60 de milioane de victime. Când ne gândim la atrocitățile naziste, „cum a fost posibil?“ pare a fi întrebarea în continuare deschisă, pentru că astăzi considerăm că știm ce a fost Holocaustul. Într-o sinteză impresionantă prin volumul documentării și profunzimea analizei, Timothy Snyder demontează stereotipuri și reformulează convingător avertismentul perpetuu cuprins în istoria acestei tragedii. La originea nebuniei genocidare a unei națiuni subjugate de un conducător malefic s-au aflat anxietăți și aspirații comune: teama de penurie, dorința de confort. Naționalismul și frustrările germanilor au fost exploatate de Hitler și puse în slujba unui proiect anarhic-zoologic. Camerele de gazare au apărut abia după ce milioane de evrei pieriseră în Europa Centrală și de Est, de cele mai multe ori împușcați la marginea unor gropi comune. Nu e întâmplător că Holocaustul a început în zonele invadate de Germania după ce fuseseră ocupate de sovietici. Pe urmele investi¬gației din Tărâmul morţii, Timothy Snyder arată că „soluția finală“ a fost mai ușor de aplicat acolo unde statele fuseseră distruse deja de primul ocupant. În pofida a ce se crede îndeobște, mecanismele birocratice au fost mai curând o piedică în calea crimei, iar șansele de supraviețuire au fost mai mari acolo unde structurile statale au rămas în picioare. Zguduitoare prin istoria pe care o spune, provocatoare prin interpretările propuse și relevând conexiuni neliniștitoare cu lumea de azi și cu cea de mâine, Pământul negru evocă deopotrivă poveștile dramatice ale victimelor și figurile dătătoare de speranță ale eroilor salvatori. „În parte istorie, în parte teorie politică, Pământul negru e o reinterpretare avizată și provocatoare.“ (HENRY KISSINGER)

NICHT FüR LESEGRÄTE MIT KLEINEM BILDSCHIRM GEEIGNET! FARBBILDSCHIRM EMPFOHLEN! Timothy Snyders Brandschrift "Über Tyrannei" ist 2017 erschienen, aber schon heute ein Klassiker in der Tradition von Hannah Arendt und George Orwell. Kein anderes Buch trifft so sehr den politischen Nerv unserer Zeit, in der überall auf der Welt die Demokratien unter dem Ansturm eines neuen Autoritarismus wanken. Es appelliert an uns alle, sich dieser Entwicklung entgegenzustellen, und präsentiert 20 Lektionen für alle, die jetzt handeln wollen - und nicht erst, wenn es zu spät ist. Nun hat sich Nora Krug, die Schöpferin von "Heimat" und vielfach preisgekrönte Illustratorin, von diesem Text zu einem außergewöhnlichen grafischen Kunstwerk inspirieren lassen. Indem sie Snyders Kombination aus historischen Perspektiven und konkreten Maximen in ihre ganz eigene Bildsprache überträgt, gewinnt das Kultbuch eine völlig neue Dimension - so aufwühlend politisch und ästhetisch faszinierend, dass jede Seite förmlich vibriert von visueller Energie.

När det Kalla kriget tog slut verkade den liberala demokratin ha segrat. Olika samhällsanalytiker deklarerade slutet på historien (”end of history”) och konstaterade med stort självförtroende att vi skulle gå mot en fredlig och globaliserad framtid. Denna tro visade sig vara felaktig. Auktoritarismen återkom till Ryssland när Putin insåg att fascistoida ideer var användbara då de rika oligarkernas makt skulle legitimeras. Under 2010-talet har det spridit sig från öst till väst genom Ryssarnas krigföring i Ukraina och cyberkriget i Europa och USA. Ryssland hittade allierade hos nationalister, oligarker och radikaler överallt och deras målsättning att upplösa Västvärldens institutioner, stater och värderingar fann en klangbotten inom Västvärldens egna gränser. Populismens framväxt, Britternas röst emot EU samt valet av Donald Trump var alla Ryska målsättningar men att de uppnått dessa mål säger något om Västvärldens sårbarhet. Timothy Snyders kraftfulla och avslöjande nutidshistoria är baserad på hans omfattande research och reporter-arbete. Snyder sträcker sig långt utanför de vanliga rubriksammanhangen för att kunna exponera det verkliga hotet mot lag och demokrati såsom vi känner den.

Timothy Snyder är känd som vår mörka tids främste uttolkare. Som historiker har han gett oss överraskande omtolkningar av politiska sammanbrott och massmördande. Som intellektuell har han tillämpat dessa kunskaper i sitt arbete mot auktoritarism i sitt hemland USA. Hans pamflett Om tyranni har inspirerat människor över hela världen att kämpa för frihet. I Om frihet klarlägger han den politiska filosofin bakom de krav som frihetens princip ställer på oss. Frihet är västvärldens stora åtagande, men vi har glömt vad det innebär och därför hamnat i en kris. Alltför många betraktar frihet som frånvaro av statligt inflytande. Men äkta frihet är frihet att, inte frihet från – frihet att växa och utvecklas, att ta risker och få en bättre framtid genom att samarbeta. Om frihet tar med oss på en spännande intellektuell resa. Snyder hämtar kunskap från tidigare filosofers och politiska dissidenters verk, ur diskussioner med samtida tänkare och ur sina egna erfarenheter av att växa upp i en era av amerikansk exceptionalism. Han träffar också människor i Ukraina, ett land där begreppet frihet verkligen ställts på sin spets. Vad är egentligen frihet, och hur kan vi försvara den i en samtid där den är under attack?

Alla fine del XIX secolo, il regno asburgico era il piú orgoglioso e antico d’Europa: dalle vette dei Carpazi a nord alle acque dell’Adriatico a sud, abbracciava una decina di popoli e aveva alle spalle seicento anni di potere ininterrotto. Nessuna dinastia aveva regnato quanto gli Asburgo, nessun impero era stato tanto scintillante. Ma nel 1895, quando nasce l’ultimogenito dell’arciduca Carlo Stefano, quel grande e maestoso edificio stava già cominciando a sbriciolarsi. Era iniziato il declino che lo avrebbe portato, ventitré anni dopo, al crollo totale. Guglielmo, figlio cadetto della dinastia, crescendo avrebbe avuto molti nomi: l’Asburgo che parlava ucraino, l’arciduca della gente comune, Vasil Vyšívání, il Principe rosso. Camaleontico in politica, bisessuale dichiarato, gli occhi trasparenti e un tatuaggio a forma di ancora sul polso, fu un uomo dalle mille vite, una piú eccezionale dell’altra. E tutte al cuore degli eventi che in quel secolo decisivo avrebbero cambiato il volto dell’Europa: combattente nella Prima guerra mondiale, per un breve periodo seguace di Hitler, poi oppositore durante la Seconda, imprigionato dai sovietici nel 1947 nonostante le idee socialiste con l’accusa di essere una spia inglese e, in sovrappiú, un nazionalista ucraino. In nome dell’indipendenza ucraina strinse infatti patti con spie, militari e truffatori, in una parabola identitaria multiforme che l’avrebbe portato da aristocratico a soldato a Robin Hood dei contadini, senza mai smettere di coltivare il sogno di nazione. In questa biografia avvincente, che ora torna in libreria, lo storico Timothy Snyder parte dalle parole dei discendenti e risale a ritroso fino alla moltitudine di genti che gli Asburgo unificarono, tracciando cosí la mappa storica di un’Europa in costante mutamento e soprattutto individuando le radici di un futuro di disgreganti identitarismi nazionali. «Guglielmo d’Asburgo, il Principe rosso, portò l’uniforme da ufficiale austriaco, le decorazioni di corte dell’arciduca asburgico, l’abito semplice dell’esule parigino, il collare dell’Ordine del Toson d’Oro, e di tanto in tanto un vestito da donna; sapeva maneggiare una sciabola, una pistola, un timone cosí come una mazza da golf; frequentava le donne per necessità e gli uomini per piacere; parlava l’italiano ereditato da sua madre l’arciduchessa, il tedesco da suo padre, l’inglese dai suoi regali amici britannici, il polacco del Paese che suo padre desiderava reggere e l’ucraino della nazione cui egli stesso ambiva. Non era un innocente, ma del resto gli innocenti non fondano nazioni». «Timothy Snyder è uno degli storici dell’Europa Orientale piú originali e notevoli della sua generazione». Timothy Garton Ash «Una combinazione di ricerca accurata, vaste conoscenze e ottimo stile. Un’opera fuori dal comune». John Lukacs

Nowa książka autora bestsellerowych "Skrwawionych ziem". Myśleliśmy, że Holokaust to przeszłość. Jednak nasz świat zatrwazająco przypomina świat, który zrodził Hitlera. Wybitny historyk ostrzega: zbrodnia na miarę Holokaustu może zdarzyć się dziś.

Timothy Snyder schetst in De weg naar onvrijheid de contouren van een nieuwe wereldorde. Na de val van de Muur kwam de Koude Oorlog in 1990 definitief ten einde. Over de hele linie werd er geloofd dat de liberale democratie wereldwijd zou zegevieren. Dat bleek echter misplaatst te zijn. Met de ontwikkeling van een politiek systeem waarin fascistische ideeën gebruikt worden om de macht van de rijken te bestendigen heeft Vladimir Poetin het autoritarisme in Rusland teruggebracht. De opkomst van het populisme, de Brexit en de verkiezing van Donald Trump hebben de kwetsbaarheid van de westerse samenleving en de wankele fundamenten van de democratie genadeloos blootgelegd. In De weg naar onvrijheid onderzoekt Snyder de bedreigingen voor onze democratie en analyseert hij de oorzaken ervan. Hij laat zien hoe we de kernwaarden van onze manier van leven beter kunnen begrijpen en hij biedt verheldering in deze tijd van grote onzekerheid.

L''immagine più diffusa della Germania nazista è quella di uno Stato onnipotente che catalogò, represse e sterminò un''intera classe di cittadini. Eppure tutti i principali crimini tedeschi furono commessi in aree dove le istituzioni erano state distrutte, smantellate o gravemente compromesse: lo sterminio di cinque milioni e mezzo di ebrei, di oltre tre milioni di prigionieri di guerra sovietici e di circa un milione di civili nelle cosiddette operazioni antipartigiane si verificò sempre in zone di vuoto statale. Quando si scarica la responsabilità dell''Olocausto sullo Stato moderno, l''indebolimento dell''autorità appare come un bene: un''interpretazione errata che spiana la strada a crimini futuri. Avvalendosi di fonti mai consultate in precedenza e testimonianze inedite di sopravvissuti, uno tra gli storici più brillanti della sua generazione dimostra attraverso un''analisi originale e meticolosa che le motivazioni reali della catastrofe comprendono molti elementi ritenuti secondari per lungo tempo: dallo smantellamento degli Stati al panico ecologico di Hitler, pericolosamente vicino alla paura che proviamo oggi di fronte alla crisi ambientale e alla diminuzione progressiva delle risorse vitali. Non abbiamo alcun motivo di considerarci eticamente superiori agli europei degli anni Trenta e Quaranta, o meno vulnerabili a idee come quelle che Hitler riuscì a tradurre in realtà con tanta efficacia: "Nessuna politica verde sarà mai eccitante come il rosso del sangue sulla terra nera: la lotta contro il male, tuttavia, impone di lasciarsi ispirare da ciò che è solido anziché da ciò che è evocativo".

Dopo il crollo dell''Unione Sovietica e dei regimi comunisti europei abbiamo pensato che la vittoria della democrazia fosse definitiva e che il nuovo millennio avrebbe portato con sé un futuro di pace mondiale. Non è andata così. Dalla Russia di Putin, l''autoritarismo si sta espandendo in Europa e in America e, oggi, l''Occidente assiste a un impensabile ritorno di tendenze nazionaliste e populiste la cui origine è da ricercarsi nel collasso delle istituzioni democratiche. In questo suo nuovo libro, Timothy Snyder spiega i motivi che hanno provocato il crollo della democrazia in Russia, e come Putin non solo abbia ripreso e adattato idee fasciste, ma sia riuscito a esportarle in Occidente. Nell''epoca dei social network e delle fake news non è stato difficile per bot e troll pilotati da Mosca influenzare le opinioni pubbliche facendo leva sul malessere serpeggiante in una società disillusa dall''economia in crisi. Dall''invasione dell''Ucraina all''annessione della Crimea, dalla Brexit alla manipolazione delle elezioni americane ai bombardamenti in Siria, Snyder ripercorre i principali eventi che in questo decennio hanno condotto allo stallo delle democrazie, convinto che la paura di un ritorno ai genocidi di cui siamo stati testimoni nel passato possa essere sconfitta solo dalla ragione della società liberale fedele ai principi di uguaglianza e solidarietà. Perché «l''individualità, la resistenza, la collaborazione, la novità, l''onestà e la giustizia non sono semplici luoghi comuni o preferenze, bensì fatti della storia».

Unul dintre cei mai străluciți istorici ai epocii noastre, Tony Judt dă viață secolului trecut în această istorie fără precedent și origi - nală. Structurată ca o serie de conversații intime între Judt și prietenul și colegul său istoric Timothy Snyder, Gânduri despre secolul XX prezintă triumfurile și eșecurile celor mai proemi - nenți intelectuali ai secolului XX și ale ideilor lor, îndrumând ci - titorii prin dezbateri care ne-au definit lumea. Abordând problema cu o claritate și o perspectivă fără precedent, Gânduri despre secolul XX este un tur de forță: o analiză magistrală a vieții gândirii și a gândirii care ne conduce viața. „Genial până la final... Tony Judt era combativ și avea o finețe absolută în gândire chiar și în pragul morții... "O lectură emoționantă, care ne luminează și ne provoacă.“ Sunday Times „Cel mai bun fel de carte.“ The Times

De Holocaust staat gelijk aan de verschrikkelijke dood van miljoenen joden in de gaskamers. Maar nog voordat die gaskamers werden gebouwd, was het grootste deel van de Europese joodse bevolking al door de nazi’s gedood in de landen ten oosten van Duitsland. In Zwarte aarde geeft Timothy Snyder antwoord op de vraag wat Hitler beoogde met de bezetting van Polen, de Baltische staten en delen van de Sovjet-Unie. Hitler meende dat het Duitse volk op den duur zou verhongeren als er geen andere hulpbronnen werden aangesproken. Midden-Europa moest de graanschuur van Duitsland worden en het Duitse volk de Lebensraum bieden waarop het recht had. In Hitlers paranoïde filosofie was dat een vrijbrief om de joodse bevolking op grote schaal uit te roeien. Zwarte aarde is een briljante en controversiële geschiedenis van de Holocaust. Snyder laat zien dat bepaalde ideeën en overtuigingen die in onze tijd leven dicht in de buurt komen bij de ecologische paniek die Hitler in de jaren dertig ertoe dreef zijn buurlanden binnen te vallen.

Avec la fin de la guerre froide, la victoire de la démocratie libérale semblait définitive. Les observateurs se précipitèrent pour proclamer la fin de l’histoire, confiants dans un avenir pacifique et mondialisé. Cette foi était malvenue car l’autoritarisme était déjà de retour en Russie, à travers les idées fascistes que Vladimir Poutine s’employait à utiliser pour justifier le règne du plus fort. Au cours des années 2010, le phénomène s’est propagé d’est en ouest, de la guerre russe en Ukraine à la cyberguerre contre l’Europe et les États-Unis. La Russie s’est partout fait des alliés parmi les nationalistes et les radicaux, et sa volonté de dissoudre les institutions, les États et les valeurs occidentales a trouvé un écho au sein même de l’Occident. La montée du populisme, le Brexit et l’élection de Donald Trump étaient tous des objectifs russes, et leur réalisation a révélé la vulnérabilité des sociétés occidentales. Timothy Snyder réussit ici non seulement à exposer la véritable nature de la menace faite à la démocratie et au droit, mais également à en faire comprendre l’enjeu, pour nous enjoindre de voir, et peut-être de renouveler, les vertus politiques fondamentales offertes par la tradition et exigées par l’avenir. En révélant les choix difficiles qui s’offrent à nous – entre égalité et oligarchie, individualité et totalité, vérité et mensonge –, l’auteur restaure notre compréhension de la base de notre mode de vie, offrant en éclaireur une voie à suivre en cette période de terrible incertitude.

I denna storslagna berättelse ger Timothy Snyder en ny bild av Förintelsen. Den svarta jorden knyter 1900-talets stora tragedi till samtiden och ser massmordet på judarna som något som fortfarande ligger mycket nära. Hitlers idé var att utrotningen av judarna skulle återställa balansen i Tyskland och inbringa de resurser som landet så desperat behövde. Hans mål var ett kolonialkrig i Europa: genom att ockupera andra stater kunde en alltmer antisemitisk politik genomdrivas. I detta nya, statslösa tillstånd miste miljontals judar livet.Enligt Snyder äventyrar vi framtiden i vår bristande förståelse av Förintelsen. Det tidiga 2000-talet har på många sätt kommit att likna 1920-talet. Ökande problem med vatten- och matförsörjning ställer den globala ordningen inför nya ideologiska utmaningar. Vår värld är närmare Hitlers än vi vill erkänna. Den svarta jorden återger Förintelsen inte bara som historia, utan som en varning.

Un virus no es humano, pero cómo se reacciona ante él es una forma de medir la humanidad. Estados Unidos no ha salido bien parado. Cientos de miles de sus ciudadanos han muerto sin necesidad. Se supone que Estados Unidos es el país de la libertad, pero la enfermedad y el miedo nos hacen menos libres. La libertad es imposible cuando estamos demasiado enfermos para pensar en la felicidad y demasiado débiles para perseguirla. Por ello, si un gobierno nos priva de la salud, también nos está quitando libertad. El 29 de diciembre de 2019, el historiador Timothy Snyder cayó gravemente enfermo. Mientras se aferraba a la vida reflexionó sobre la fragilidad de la salud, que en Estados Unidos no se reconoce como un derecho humano, pero sin la que los derechos y libertades no tienen sentido. Y eso fue poco antes de la pandemia. Desde entonces hemos visto cómo los hospitales, infradotados de personal y de equipamiento, se colapsaban bajo las oleadas de pacientes con coronavirus. El gobierno federal empeoró la situación con una mezcla de ignorancia deliberada, desinformación y especulación. Las lecciones que Snyder ofrece en este libro, basadas en las reflexiones y experiencias que anotó en su diario de hospital, están dirigidas a todos nosotros, estemos donde estemos. Solo si reconocemos la asistencia sanitaria como un derecho humano, realzamos la autoridad de los médicos y de la verdad, damos al conocimiento la importancia que merece y planificamos el futuro de nuestros hijos, podremos ser verdaderamente libres. La libertad pertenece a cada individuo. Pero para ser libres necesitamos estar sanos, y para estar sanos nos necesitamos unos a otros. archiduque de Habsburgo (2014), Tierra negra. El Holocausto como historia y como advertencia (2015), Sobre la tiranía (2017) y El camino hacia la no libertad (2018) también han sido publicados por Galaxia Gutenberg. Vive en New Haven, Connecticut

Der erste Schwerpunkt des Heftes beschäftigt sich Europäischer Gedächtnispolitik. "Die Zukunft der europäischen Solidarität hängt von der Neubewertung und -erzählung der jüngeren Vergangenheit Europas ab." schrieb Timothy Snyder vor einiger Zeit in dieser Zeitschrift. Zu einer solchen Neubewertung und -erzählung wollen die AurorInnen des ersten Teils beitragen. Heidemarie Uhl leitet den ersten Teil mit einer kritischen Reflexion über die europäische Erinnerungskultur ein. Burkhard Olschowsky kartographiert die Brüche in der Erinnerungslandschaft des alten Kontinents und sucht nach einem verbindenden Gedächtnis. Aleksander Smolar unterzieht die jüngste polnische Gedächtnispolitik einer kritischen Bilanz. Timothy Snyder erinnert an den vergessenen Holocaust in Osteuropa, und Dirk Rupnow diagnostiziert einen tiefgreifenden Wandel im Gedächtnis des Holocaust. Den Schwerpunkt schließt eine Diskussion zwischen Alexander Motyl und Timothy Snyder über die unterschiedliche Bewertung totalitärer Verbrechen ab. Der zweite Schwerpunkt stellt den "Mai ''68" in den Ost-West-Kontext. Jacques Rupnik vergleicht den Prager mit dem Pariser Frühling und bringt ein Interview über das Missverständnis von 1968 mit, das er zehn Jahre später mit Rudi Dutschke führte. Aleksander Smolar resümiert 1968 aus der Perspektive eines Exilanten, der Polen, wie so viele andere Juden, in jenem Jahre verlassen musste. Mykola Riabchuk schließlich berichtet über die Wahrnehmung der damaligen Ereignisse in Ost- und Westeuropa durch die ukrainischen Dissidenten. Die letzten beiden Artikel sind Russland gewidmet: Ivan Krastev untersucht die Krise der europäischen Nachkriegsordnung und den neue Konfrontationskurs Russlands mit dem Westen. Henrike Schmidt dokumentiert, wie die neuen Technologien zur Imagebildung von Putin und Medwedjew genutzt werden.

Ensaio sobre os genocídios comandados por Hitler e Stalin de mais de 14 milhões de pessoas, entre as décadas de 1930 e 1940. Snyder procura descrever países como Polônia, Bielo-Rússia, Ucrânia, os países bálticos e partes da Rússia como as ''terras de sangue'', áreas com grandes concentrações de judeus que mais sofreram com os assassinatos em massa promovidos por políticas do Nazismo e do Stalinismo, que, embora estivessem em lados opostos durante a Segunda Guerra Mundial, devem ter promovido o maior banho de sangue étnico da história.

Entamé au lendemain de l''élection de Donald Trump, ce texte se présente comme un guide de résistance, proposant aux Américains - mais aussi à l''Europe - un bref catalogue d''idées pour préserver les libertés dans les années à venir. En vingt chapitres didactiques, l''historien explique les parallèles entre la situation actuelle aux Etats-Unis et l''histoire de l''Europe du XXe siècle. Snyder propose une série de préceptes élémentaires : ne pas faire preuve d''obéissance anticipée, protéger les institutions, faire attention aux mots et s''élever contre l''usage dévoyé des termes patriotiques, chercher la vérité des faits, refuser l''Etat de parti unique, se sentir responsable du monde... Ce bréviaire tonique pour temps difficiles est fort utile pour comprendre l''avènement de Donald Trump et lutter contre la montée en force des extrémismes en Europe.

Porywający esej wybitnego znawcy historii Europy Środkowej i Wschodniej napisany po zwycięstwie wyborczym Donalda Trumpa. Timothy Snyder analizując zwycięski pochód populizmu w USA i wielu krajach Starego Kontynentu odwołuje się do tragicznych doświadczeń Europejczyków w XX wieku - stuleciu naznaczonym krwawym panowaniem nacjonalizmu, faszyzmu i komunizmu.

Dotyczy m.in. stosunków polsko-niemieckich i polsko-żydowskich w okresie międzywojennym oraz sytuacji w Polsce w czasie II Wojny Światowej.

Dans ce livre de 2003 devenu un classique, Timothy Snyder retrace, sur une durée de plus de quatre siècles, la construction et la reconstruction de l''idée de nation dans l''Europe du Nord-Est. À l''orée de l''ère moderne, en 1569, la création de la République polono-lituanienne, couvrant les territoires polonais, bélarusses, ukrainiens et baltes actuels, correspondait à une vision de la nation ouverte, fondée sur la citoyenneté et tolérante envers les langues et les religions. Cette conception s''est brisée avec la révolution polonaise de 1863 et l''émergence du nationalisme moderne, qui lui a substitué des critères ethniques, linguistiques et religieux. Ceux-ci ne tarderont pas à susciter d''innombrables atrocités, qui culmineront avec les nettoyages ethniques réciproques entre Polonais et Lituaniens. La synthèse de cette histoire, Timothy Snyder la trouve dans le fait qu''une politique polonaise sage a abouti, après la chute du communisme, à l''abandon des revendications territoriales entre voisins orientaux, au gel des frontières issues de l''Union soviétique et à la construction de l''avenir par une intégration à l''Ouest.