Most Popular Books by Alena

Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu — a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne… Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu. ––– Díky poutavým osudům na pozadí dějinných zvratů se Alena Mornštajnová stala hvězdou současné české literární scény. — Soňa Kacerovská, iDNES.cz Chtěla jsem napsat knihu o tom, jak těžké je někdy rozpoznat pravdu od lži, jak nesnadné je postavit se zlu, o tom, jak některé volby, které se přihlížejícím můžou zdát jednoduché, jsou nečitelné a nepřekonatelné pro člověka, který je ve středu dění. Chtěla jsem si sama pro sebe objasnit, proč k takovým věcem dochází a proč je těžké jim čelit. — Alena Mornštajnová, autorka

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1969. V roce, kdy Československo poráželo Sovětský svaz v hokeji a první člověk se prošel po povrchu Měsíce.

Některé věci jako by existovaly mimo čas. Zůstávají stejné navzdory dějinám, válkám, totalitním režimům i počasí. Takový je i hotel– vlastně spíš hodinový hotýlek – pana Leopolda, založený v dobách první republiky a nabízející párům potěšení a rozkoš za protektorátu, a dokonce i poté, co ho znárodnili komunisté. Oč více přímočaré lásky ale nabízely hotelové pokoje, o to osudovější a dramatičtější vztahy se odehrávaly v rodině majitele a posléze správce. Po velmi úspěšném románu Slepá mapa, popisujícím dramatické životní osudy tří generací žen, se v nové knize autorka věnuje především mužskému hrdinovi: Leopoldovu vnukovi Václavu Mánesovi, který převzal vedení hotýlku v šedesátých letech. Václav je muž bez jasných názorů i charakteru, což mu umožňuje obratně proplouvat komunistickým režimem a držet rodinný podnik stále pohromadě. To má však zničující vliv na vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. Ve svém novém románu Mornštajnová potvrzuje, že je rozenou vypravěčkou, která dokáže čtenáře strhnout.

Kniha představuje relativně nový společenský jev, jemuž se v současnosti dostává velké pozornosti ve školství, v médiích i v akademickém světě. Čtenář se seznámí s jevy, které s kyberšikanou souvisejí (agrese a agresivní chování), s rozdíly oproti tradiční (školní) šikaně a s tím, jak je tato nová forma šikany formována specifickým charakterem online prostředí. Prostor je věnován i kyberšikaně v českém a světovém kontextu a jejímu mediálnímu obrazu. Podrobně jsou představeny charakteristiky jejích aktérů – obětí, agresorů i přihlížejících. Pozornost je upřena též na možné dopady kyberšikany a na způsoby, jakými se s ní její oběti vyrovnávají. Závěrečná část knihy je zaměřena na možnosti prevence a zvládání tohoto jevu na individuální, rodinné a institucionální rovině.

Umírá Stalin i Gottwald, lidé přicházejí o své úspory, začíná vysílat Československá televize a Edmund Hillary spolu s šerpou Tenzingem stanou jako první lidé na vrcholu Mount Everestu.

Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života. Desetitisíce těch, kteří právě tehdy spatřili světlo světa, mohou zavzpomínat - a jejich blízcí s nimi - na dobu, kdy docent Skála vymýšlel celosvětově uznávaný koncept protialkoholních stanic a ve školách se objevily žákovské knížky.

Tato práce je věnována životu a dílu skladatele, kapelníka a klavírního virtuosa Johanna Josepha Röslera. Přestože si Rösler za svého působení v Praze a ve Vídni získal uznání jako skladatel i klavírista, zanechal po sobě přes dvě stě skladeb a získal prestižní místo kapelníka u významného hudebního mecenáše knížete Franze Josepha Maxmiliana / Františka Josefa Maxmiliána Lobkowitze, byla jeho hudba ve 20. století téměř zapomenuta. Pojednává o něm sice většina hudebních slovníků z 19. století a stručná hesla jsou mu věnována i v největších současných hudebních slovnících, ale zevrubnější pojednání nebo dokonce monografie o Röslerovi doposud chybí. Navíc bylo jeho jméno v minulosti i nyní často zaměňováno se jménem o generaci staršího kapelníka z Ludwigslustu Antona Rösslera zvaného Rosetti. Dostupné informace o jeho životě a díle se různí i v základních datech. Z jeho početného díla bylo v moderní edici vydáno jen několik Röslerových písní a Partita pro 3 basetové rohy. Výjimku tvoří první věta Klavírního koncertu D dur, kterou muzikolog Guido Adler na konci 19. století zařadil do doplňku k Beethovenovu soubornému vydání u vydavatelství Breitkopf & Härtel na základě nálezu opisu partů pražské provenience nadepsaných Beethovenovým jménem. Tento omyl uvedl na pravou míru roku 1925 Hans Engel, když objevil tištěné party k tomuto koncertu v archivu vydavatelství Jeana André. Vyjádřil také politování nad tím, že se mu další klavírní koncerty od Röslera nepodařilo nalézt. Jeden z nich, Klavírní koncert Es dur, se autorce této práce podařilo identifikovat v archivu Knihovny Pražské konzervatoře s pomocí Röslerova vlastnoručně psaného tematického katalogu Repertorio di tutte le mie composizioni incominciando dall’anno 1796. Parte 1ma. Tento seznam o 117 stranách psaný italsky a německy obsahuje nejen hudební incipity jednotlivých skladeb, ale také informace o datech a místech premiér některých děl, o jejich interpretech, objednavatelích nebo libretistech. Stal se spolehlivým vodítkem nejen pro ověřování Röslerových autografů, ale vnáší světlo i do mnohdy rozporuplných informací o jeho životě. Porovnáváním Röslerových zápisů s informacemi získanými z dobového tisku i současných zdrojů se autorka snaží odkrývat Röslerovy životní osudy a doplnit představu o jeho uměleckém působení. Všímá si také vlivů, které ho inspirovaly a sleduje dobové reakce na jeho tvorbu. Podrobněji specifikuje Röslerovy klavírní koncerty, sinfonie a jevištní díla. Součástí práce je komentovaná edice Röslerova katalogu, doplněná stručnými životopisy Röslerových kolegů, přátel i příznivců jmenovaných v seznamu. Vedle toho jsou díla seřazena i podle žánrů a katalog je opatřen abecedním rejstříkem. Jednotlivé položky Röslerova seznamu jsou očíslovány, doplněny údaji o obsazení a struktuře díla, případně také o notových pramenech a jejich uložení. Ve zvláštní sekci jsou pak uvedena díla, k nimž se podařilo nalézt notové prameny, ale v Röslerově seznamu chybí. This work is devoted to the life and work of the composer, Kapellmeister, and piano virtuoso Johann Joseph Rösler. Although Rösler gained recognition as a composer and piano virtuoso in Prague and Vienna, left behind more than 200 works, and earned the prestigious position of Kapellmeister to the important musical patron Prince Franz Joseph Maximilian von Lobkowitz, his music was nearly forgotten in the twentieth century. Although Rösler’s name is included in most 19th­‑century music dictionaries and brief entries are devoted to him in the most important contemporary music dictionaries, a comprehensive treatise or even a monograph on Rösler is still missing. Moreover, both in the past and still now, Rösler’s name was and is often confused with that of Anton Rössler or Rosetti, the Kapellmeister at Ludwigslust, who belonged to the previous generation. The available information about his life and work is also varied. Of his numerous works, only a few of Rösler’s songs and Partita for 3 Basset Horns were released in modern editions. An exception is the first movement of the Piano Concerto in D major, which musicologist Guido Adler included at the end of the supplement to Beethoven’s complete edition by Breitkopf & Härtel in the 19th century after finding a copy of parts of Prague provenance titled with Beethoven’s name. This mistake was corrected in 1925 by Hans Engel when he discovered printed parts to this concerto in the archive of Jean André. He also expressed his regret that he could not find other piano concertos by Rösler. One of Rösler’s compositions, the Piano Concerto in E flat Major, has been identified in the archives of the Prague Conservatoire with the help of Rösler’s handwritten thematic catalogue Repertorio di tutte le mie composizioni incominciando dall‘anno 1796. Parte 1ma. This 117-page list, written partly in Italian and partly in German, contains not only notated incipits, but also information about the first performances of certain works, names of performers, places of the performances, and names of librettists or those commissioning compositions. It has become a reliable guide not only to verify Rösler’s own manuscripts, but also brings light to the often contradictory information about his life. By comparing Rösler’s records with information obtained from the period press and current sources, the author tries to uncover Rösler’s life stories and to supplement the picture of his artistic activity. She also observes the influences that inspired Rösler and follows the contemporary reactions to his work. Rösler’s piano concertos, sinfonias, and stage works are described more thoroughly. The publication includes a commented edition of the Rösler catalogue, supplemented with brief biographies of Rösler’s colleagues, friends, and supporters named in the list. In addition, the works are sorted by genre and the catalogue is provided with an alphabetical index. Rösler’s records are numbered and supplemented with information on the instrumentation or cast and structure of the work, and possibly also on the music sources and their location. In a special section works are listed for which music sources were found but are missing from Rösler’s list.

Co všechno nevíme o svých nejbližších? Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. ----- Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám. - Lucie Zelinková, Právo Hlavně jemnost, přesnost, důkladnost a hloubka vidění. Skvěle zvládnutá psychologie. Umění silné vizualizace. Podařené, všestranné, jaksi „objemové“ zabydlení jakéhokoli typu postavy: mladé, staré, z jedné i druhé strany barikády. - Radim Kopáč, UNI Magazín

Román Tajemství Viléma Storitze patří mezi méně známá díla J. Verna. V tomto dobrodružném románu se autor obrací do světa fantazie, ale stejně jako ve svých dalších slavných románech se i zde staví za vědecký pokrok a rozumové vysvětlení všech záhad. Poněkud zjednodušená forma tohoto románu je určena cizincům, kteří si chtějí četbou procvičovat a utužovat své znalosti českého jazyka nabyté dlouhodobým studiem či pobytem v České republice.

Mysleli jste, že v sušičce vykouzlíte jen pár křížal a nasušíte houby? Nechte se touhle knížkou přesvědčit o opaku a vklouzněte do světa domácího sušení, který vám otevírá netušené možnosti. Zjistěte, jak zužitkovat přebytky úrody kreativními způsoby. Naučte se dělat ovocné placky, sladké i slané chipsy, sušené maso, bylinkové soli nebo ovocné prášky. A pochutnejte si i na krekrech nebo lahodně jemných pusinkách. Povedou vás srozumitelné texty a nádherné fotografie, které vám budou skvělou inspirací.

Představte si malé strašidlo. A teď si představte, že tohle malé strašidlo se všeho bojí. Tmy, zvuků, zkrátka všeho. A tak mu nikdo neřekne jinak než Stráša. O tom, jak se malý Stráša skamarádí s klukem Matějem, a o tom, co všechno spolu zažijí, vypráví nová kniha oblíbené spisovatelky Aleny Mornštajnové s báječnými ilustracemi Galiny Miklínové.

Citlivé zachycení 20. století v podání Aleny Ježkové se úspěšně může řadit do současného trendu ženských autorek Mornštajnové a Lednické, které pečlivě a bez přehnaného sentimentu prozkoumávají českou identitu a minulost. V sedmi volně navazujících povídkách, jejichž protagonisty jsou příslušníci pěti generací fiktivní rodiny Schillerů, autorka mistrovsky vyobrazuje, jak se dějinné události promítají do osobních životů. Tuto linii sledujeme od zákopů 1. světové války přes rozvíjející se průmyslu Československé republiky, nacistickou okupaci a s ní spojený Holocaust, sčítání ztrát po válce a nástup komunismu, až po invazi „bratrských“ vojsk v srpnu 1968. Příběh rodiny Schillerů se uzavírá v Londýně v roce 2005 pátráním proslulého houslového virtuosa po vlastních kořenech. Spisovatelka Alena Ježková (1966) má na svém kontě bezmála dvacet knih, z nichž mnohé získaly tuzemská i mezinárodní ocenění. Velkého ohlasu se dočkala dvoudílná kniha o minulosti a současnosti tuzemských klášterů Tichá srdce, nebo sugestivní poutnický deník Poutnice - Tři cesty do Santiaga. Historii Prahy autorka přibližuje v titulech 77 pražských legend či Strážci pražských ulic. Do literatury pro děti a mládež se zapsala například knihami Prahou kráčí lev, Dračí polévka, Staré pověsti české a moravské a Příběhy českých knížat a králů. Ilustrace: Michaela Kukovičová

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.

Kaiser Maximilian von Mexiko, Kronprinz Rudolf und Erzherzog Franz Ferdinand - drei habsburgische Prinzen, die auf den ersten Blick nicht mehr als ein tragischer Tod verbindet. Trotz unterschiedlicher Lebenswelten und politischer Ansichten verband die Erzherzöge jedoch die Liebe zur Architektur. Alle drei waren engagierte Bauherren, Schlossausstatter und passionierte Sammler. Diese Publikation widmet sich erstmals im Detail der Bau- und Ausstattungsgeschichte sämtlicher Residenzen und Jagdsitze der drei Habsburger. Geografisch sind diese Schlösser in Österreich, Tschechien, Italien und Kroatien situiert; im Falle Maximilians führen die Spuren der Bautätigkeit sogar bis nach Mexiko. Der gesteigerte Hang zur Repräsentation kann auch als Kompensation für die machtlose Stellung der Prinzen bei Hofe gesehen werden.

Pedagogická komunikace zaujímá ve výchovně vzdělávacím procesu stále významnější postavení. A právě proto přichází na český trh publikace Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Zahrnuje informace o pedagogické komunikaci v rovině teoretické, výzkumné, ale i praktické. Zabývá se pedagogickou komunikací v učitelské přípravě, zdůrazňuje její význam ve vzájemných vztazích mezi učitelem a žákem, upozorňuje na poruchy v komunikaci a naznačuje přístupy k účinné pedagogické komunikaci. Kniha by měla být především inspirací pro studenty a učitele, kteří svou erudovaností, tvořivostí i flexibilitou mohou výrazně ovlivnit kvalitu pedagogické komunikace na všech typech a úrovních škol.

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. Aleně Mornštajnové se nade všechnu pochybnost podařilo napsat strhující a mnohovrstevnatý románový příběh, v němž sleduje nejen životy tří hlavních hrdinek, ale i řadu dalších postav, a zdá se, že její kniha bude podobným zjevením, jako byla kdysi Paměť mojí babičce Petry Hůlové.

Byl jednou jeden docela obyčejný dědeček, který si poklidně žil ve své chaloupce, pil turka s rumem, čural na hnůj a nic mu nescházelo. Až do chvíle, kdy ho hodná snacha přestěhovala, prý pro jeho dobro, z venkova k nim do městského paneláku. V tom okamžiku se z něj stal dědeček neobyčejný, který celé městečko obrátil vzhůru nohama. V té panelákové šedi se totiž cítil tak nějak... nevyřáděný. A tak si vzpomněl na své dětství a začal dělat všechno to, co tak rád dělával jako malý kluk – sáňkovat na aktovce, hrabat se na smetišti, pouštět vánoční kapry zpátky do řeky, chodit v noci na hřbitov a podobně. Akorát že každá jeho akce nabrala trochu nečekaný spád...

Když se člověk stane rodičem, vykročí na dlouhou cestu do neznáma, která zdaleka není jen vyhlídková. Vede i přes náročné úseky a odbočky, v jejichž spleti se dá snadno zabloudit. S tímto průvodcem se ale neztratíte. Najdete v něm poznatky z psychologie a neurobiologie, praktické tipy i záchytné body, které vám pomohou s vytvořením vašeho jedinečného rodičovského stylu. Každá domácnost může fungovat bez trestů a poražených – poznejte principy zdravých vztahů mezi dětmi a rodiči i vy!

Odborná monografie je kolektivním dílem výzkumného projektu TAČR. V rámci publikace jsou prezentována teoretická východiska projektu, výstup projektu v podobě aplikace a její ověřování.